Sankce EU proti Bělorusku se mají týkat 40 lidí. Na poslední chvíli je ale blokuje Kypr
Původně v pondělí měli ministři zahraničí zemí EU bez nejmenších potíží schválit sankce proti běloruskému režimu. Jednání se ale na poslední chvíli zkomplikovala. Ministrům teď hrozí, že se na sankcích shodnout nedokážou. Sankce proti Bělorusku odmítá podpořit Kypr, byť s nimi souhlasí. Žádá totiž nejprve o konkrétní kroky na svou podporu v jeho sporu s Tureckem.
Na nelegální průzkumnou těžbu tureckých lodí v kyperských vodách si Nikósie stěžuje dlouhodobě. Unii o podporu podle diplomatických zdrojů žádá prakticky na každém summitu premiérů zemí EU. Minulý týden kvůli tomu letěl přímo na Kypr předseda Evropské rady Charles Michel.
Belgická justice má plán, co udělat s prázdným bývalým sídlem NATO. Chce v něm soudit teroristy
Číst článek
„Věřím, že musíme být pevní, pokud jde o obranu práv všech členských států, Kypr nevyjímaje,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. K řešení sporů s Tureckem svolal na čtvrtek do Bruselu všechny šéfy vlád zemí EU. Na nepřátelské jednání ze strany tureckého námořnictva si stěžuje také Řecko nebo Francie. Nikósie však žádá, ale diplomacii a slova podpory doprovodily také činy.
Podle Kypru se ministři zahraničí unijních zemí koncem srpna dohodli, že Bělorusko i Turecko budou řešit současně. Vysoce postavené unijní zdroje ale mimo záznam upozorňují, že v případě Turecka není příprava sankcí nebo jiných právních kroků proti Turecko tak daleko, aby mohla požadavky Nikósie už v pondělí uspokojit.
Černá listina
Unijní diplomacie mezitím připravila návrh sankčního seznamu proti Bělorusku. Oproti původním plánům se rozrostl na dvojnásobek. „Je to zatím provizorní seznam, ale nachází se na něm asi čtyřicet jmen. V posledních týdnech se situace v Bělorusku jen zhoršuje, to je důvod, proč jsme se rozhodli sankce rozšířit,“ popsal mimo záznam vysoce postavený zdroj seznámený s prací na sankcích.
Na seznamu by se měli objevit lidé odpovědní za zásahy proti demonstrantům a opozici i za padělání voleb. Má jim být zmrazen zahraniční majetek a zakázáno cestování do zemí EU. Konkrétní jména z černé listiny na veřejnost zatím neunikla.
Přímo běloruský prezident Alexandr Lukašenko mezi nimi ale zřejmě nebude. Alespoň se na tom koncem srpna podle diplomatů dohodli ministři zahraničí zemí EU.
Do Bruselu míří i Cichanouská
Kypr se k souhlasu se sankcemi v Bruselu pokusí přesvědčit ministři zahraničí ostatních unijních zemí. Na úvod jednání ráno osobně dorazí také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Jednání s ní se zúčastní také šéf české diplomacie Tomáš Petříček z ČSSD, jak Radiožurnálu v pátek potvrdilo ministerstvo zahraničí.
Diplomaté mimo záznam připouštějí, že spor o uvalení sankcí budou muset nakonec možná vyřešit až premiéři zemí EU na svém čtvrtečním summitu.
Minsk opět protestuje. Při opozičním pochodu žen policie zadržela stovky demonstrantek
Číst článek
Kvůli prodlužujícím se jednáním o sankcích se přitom státy EU ocitly pod tlakem. Minulý týden je za to kritizovali například europoslanci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém poselství o stavu unie navrhla, aby v budoucnu země EU přestaly o sankcích rozhodovat jednomyslností a přešly na hlasování kvalifikovanou většinou.
Sama unie má ve snahách přispět k řešení situace v Bělorusku zatím svázané ruce, jak v debatě s europoslanci připustil šéf unijní diplomacie Josep Borell: „Z našeho pohledu by nejlepším řešením bylo opakování voleb za dohledu OBSE. S běloruskou stranou se nám ale nedaří komunikovat na žádné úrovni. Lukašenkovo odhlodání udržet se u moci za stále zjevnější podpory Moskvy situaci komplikuje.“
Navalného otrava
Ministři zahraničí zemí EU se na jednání v Bruselu budou věnovat také případu otravy ruského opozičního politika Alexeje Navalného. Podle diplomatů si nejprve vyslechnou šéfa německé diplomacie Heika Maase. Své kolegy by měl seznámit s tím, jaké Německo sesbíralo důkazy o tom, že by Navalný skutečně otrávený látkou ze skupiny jedů novičok.
Litevci mají největší obavu, aby se Bělorusko nestalo součástí Ruska, říká český velvyslanec v Litvě
Číst článek
Ministři pak budou mít v debatě příležitost probrat další kroky. Objevit by se mohly také úvahy o sankcích, podle diplomatů je totiž zjevné, že k látce typu novičok, který se vyrábí pouze ve státních vojenských laboratořích, nemohl mít nikdo mimo ruský státní aparát přístup.
Diplomaté mimo záznam upřesňují, že by v takovém případě mohla EU teoreticky využít už existující nástroj na uvalování sankcí za nedodržování závazků v dohledu nad chemickými zbraněmi. Musely by se na tom ale unijní státy shodnout jednomyslně.
